Otci se stal osudný úraz, a od té doby jsme nuceni jednat s různými zdravotními a sociálními zařízeními. Nároky jsme neměli vysoké – požadovali jsme důstojnou péči hodnou relativně mladému a celoživotně pracujícímu člověku. Bohužel jsme se setkali spíše s ignorací, odmítnutím a přístupem typu "nic po nás nechtějte". Obrovský kontrast s výše uvedeným jsem zažil hned o prvního jednání v Mlékovicích, a to zájem o celou situaci, snahu pomoci a pocit, že nikoho neotravuji. Skvělá komunikace i během svátků, příjezd do zařízení s otcem, kde se nás hned ujal sociální pracovník a byl a je neskutečně vstřícný a empatický, poté schůzka se staničními sestrami se nesla ve stejné atmosféře. A když jsem poprvé přijel za otcem na návštěvu, sestra mi nabídla kávu a seběhla se za mnou celá denní směna z domácnosti, kde otec žije, aby o něm zjistili další a bližší informace... Otec je u Vás moc spokojený, a to je pro nás to nejdůležitější. Vedení v Mlékovicích má správné hodnoty, které předává i do svého týmu.