Vítejte v kolínské „školce“ pro seniory

Pět let pracuje pro Domov Clementas v Kolíně, sociální pracovnice Lucie Brožková. Zařízení slouží jako „školka“ pro seniory, kteří sem ráno přijdou a odpoledne jdou domů. Funguje tu také odlehčovací služba, kde se pečovatelky o seniory starají několik dní či týdnů, ale nikdy ne napořád.

Jak dlouho v kolínském zařízení pracujete?

Pracuji tu od roku 2018. Z pohledu zkušených profesionálů se to může zdát jako  krátká doba, ale pro mě, jakožto začátečníka v oboru a celkově v pracovním životě je to kus cesty. Samozřejmě mám málo zkušeností, ale dovolím si tvrdit, že se je snažím nahradit nadšením, která je asi běžnou součástí u většiny začínajících pracovníků v pomáhajících  profesích.

 Vaše zařízení není velké, máte s některými klienty blízký vztah?

Vzhledem k tomu, jak jsem skutečně malé zařízení, tak mezi námi zaměstnanci, klienty, ale i mezi rodinami vznikají opravdu úzké vztahy. Nezřídka se stává, že když už nevyužívají našich služeb, tak přesto nám volají a ptají se, jak se nám daří a nabízejí nám pomoc. Zvláště v nelehkém období koronaviru se nám to stávalo poměrně často.

 V čem je „vaše“ kolínské zařízení v regionu výjimečné?

Můžeme nabídnout poměrně málo rozšířené služby jako je denní stacionář a odlehčovací pobytová služba. Myslím si, že tyto služby nejsou v naší společnosti ještě dostatečně rozšířené a většina populace si nás do dneška plete s domovy pro seniory, nebo s domovy se zvláštním režimem, kde jde o trvalé, celoroční pobyty.

Co je tedy denní stacionář?

Zjednodušeně řečeno tzv. školka pro seniory, kdy klient ráno přichází a večer se zase vrací do svého přirozeného sociálního prostředí. Myslím si, že obeznámenost o této službě by se měla, co nejvíce rozšířit, protože se tím prodlužuje život člověka v jeho přirozeném sociálním prostředí, které je vždy bezesporu těžké opustit. Vždy by se měly nejdříve vyčerpat všechny možnosti, které v dané komunitě jsou. Uvědomuji si, že to není vůbec snadné a to jak pro osobu v seniorském věku, tak ani pro jeho blízké, ale myslím si, že to za to rozhodně stojí.

Jací klienti k vám přichází?

Často k nám přicházejí rodiny, které jsou vyčerpané a to nejen fyzicky, ale především psychicky. Říkají, že už dál nemohou, že si potřebují zařídit lékaře, nebo si chvilku jen odpočinout. Hned na začátku však upozorňují, že si přeji jen dočasnou pomoc. V prvních slovech je však cítit velký strach, smutek, vyčerpání a beznaděj. V těchto chvílí se snažíme rodiny ubezpečit, že vnímáme a věříme, že dělají maximum pro své blízké a že je rozhodně nevidíme, jako slabé, ale naopak, jako velmi silné osoby, které mnohdy překračují díky své lásce ke svému blízkému veškeré své osobní limity. Těmto rodinám patří velký obdiv! Pro nás je potom ta největší radost z naší práce, když vidíme nejen spokojeného klienta, ale i spokojenou a odpočatou rodinu.

Naše druhá služba a to odlehčovací pobytová služba slouží také jako pomoc rodinám, které si potřebují dočasně odpočinout. Jen na rozdíl od denního stacionáře se jedná o službu pobytovou, kde klienti i přespávají. Často se jedná o pobyty, kdy si rodina potřebuje vyřešit nějaké zdravotní problémy, odjíždí na dovolenou, nebo si potřebuje jen odpočinout a nechce nechat svého blízkého několik dní o samotě.

Jaké programy pro klienty připravujete?

Vždy se snažíme s našimi klienty pracovat na tom, co je nejvíce baví, co je pro ně přirozené a protože jsme zařízení rodinného typu, tak se jim pokoušíme maximálně vyjít vstříc. V současné chvílí se naši klienti nejraději věnují přípravám moučníků, cvičení a to jak kognitivnímu tréninku, tak lehkému fyzickému cvičení. Velkou výhodu vnímají i v možnosti zahradničení a to i přesto, že se nacházíme přímo ve městě.  Během roku pořádáme i různá hudební vystoupení, canisterapii, jógu a mnoho dalšího, co si klienti přejí a je v našich silách zrealizovatelné. V našem malém zařízení jsme však v tak úzkém kontaktu, že si dovolíme tvrdit, že o našich klientech víme mnoho i nad rámec, co musíme ke kvalitní péči vědět.

 


 

Mgr. Lucie Brožková

30 let, pochází z vesničky u Uhlířských Janovic, kde stále bydlí. Vystudovala magisterský obor zaměřený na sociální práci a aplikovanou psychoterapii, mezi její koníčky patří horská turistika, památky a péče o domácí zvířata.